Brands nad Labem, lec na levm labskm břehu v nadmořsk vce kolem 188m při star cestě na Prahu, byl zaloen a kolonisty obsazen mezi lety 1290 a 1304. Jmno města bylo pr přeneseno ze Saska a odvozeno od městečka Brandis u Lipska.

V mstech ji dřve osdlench vznikly Vy Hrdek s kostelkem sv.Petra uvděnm ve 12.stol. a Ni Hrdek s kostelkem sv. Vavřince ze 13.stolet. Oba hrdky s menmi osadami postupně splynuly v jedno město.

V mstech dnenho zmku stvala od středověku tvrz pnů z Michalovic, později rozřen na gotick hrad. V polovině 16.stolet byl hrad přestavěn na renesančn zmek. Za Rudolfa II. sem často jezdvali renesančn učenci, např. hvězdř a matematik Tade Hjek z Hjku a astronom Tycho de Brahe. V t době vznikly i různ zahradn stavby. Dochovala se vak jen balustrda a chodba zvan Rudolfinka. Na fasdě zmku jsou sgrafita od Aostalise de Salla. Na zmku je v současn době muzejn expozice. (otevřeno: květen řijen T-P 10-16h SO-NE 10-17h).

Z dalch brandskch pamtek jmenujme alespoň renesančn mln pobl starho mostu na Labi, kdysi největ v Čechch, a při něm rovně renesančn pivovar, dle barokn děkanstv a piaristickou kolej, děkansk kostel Obrcen sv.Pavla ze 16.stolet, gotick kostel sv.Vavřince s nstěnnmi malbami ze 14.stol., gotick kostelk sv.Petra na tzv.Vym hrdku, renesančn a barokn městsk domy, star idovsk hřbitov atd. Svrznou pamtkou je brandsk katovna, přzemn renesančn objekt.

Msto na Labi m slavn sportovn tradice, spojen s atletickm arelem v Houťce. V r.1950 zde Jaroslav Sibera vybudoval novou atletickou drhu, na kter bylo v letech 1951 a 1965 překonno či vyrovnno 34 světovch rekordů či nejlepch světovch vkonů. O větinu z nich se zaslouil Emil Ztopek, jeho jmno dnen středisko nese. Arel le v přjemnm lunm lese v prostoru bvalch slatinnch lzn, jeho součst je dnes i hřitě na kopanou, odbjenou, kokovou, zdravotn a relaxačn zařzen. Nedaleko atletickho arelu je i letn kino.